(místo nekrologu) „Jednou jsem narazil i na Magora Jirouse, bylo to v McDonaldu někdy kolem poledne, měl neuvěřitelnej barevnej kšilt, kterým dokonale zapadal do toho prostředí, a zrovna způsobně odkládal tácek. S přihlédnutím k jeho básnické tvorbě tomu přiznávám půvab.” Tahle vzpomínka z počátku 90. let jako by zvláštním, nečekaným způsobem dokončila to, co se […]
Rubrika: Blog
“Z radikálně revoluční perspektivy (a to je moje herní pozice) je tvoje psané umění lartpourlartistní intelektuálství pro elity. Jako takové je jedním z pilířů stávajícího řádu a nezaslouží si než opovržení a být páleno na náměstích. … Revoluce buď bude totální, nebo nebude vůbec, říká se. Revoluce tedy nutně obsahuje totalitní (totální) jednání, ne však […]
Byl v Pace
Pravidelná rubrika Haló, tady čistička, kterou pro literární obtýdeník Tvar píše teplický Patrik Linhart, nás v posledním čísle (2011/17, vyšlo 20. října) bez varování uvádí přímo do pakárny: Na Novopacku se duch spiritistů (jaký to obrat duch duchařů!) projevuje rozličnými způsoby. Nejenže na věky poznamenal takové autory, jako je Jan Opolský, Josef Kocourek, Jaromír Typlt, […]
Halas sto deset
Před sto deseti lety, 3. října 1901, se v Brně narodil František Halas. Nemyslím, že “spory o Halase” v české literatuře skončily. Delší studii, na kterou už nějaký ten rok pomýšlím, jsem zatím napsat nestihl, a tak vkládám alespoň úryvek ze staršího rozhovoru pro internetovou revui Atempo (6. 10. 2008): Halas zjevně ztělesňuje v naší literatuře […]
“Přes všechny kritické poznámky, které jsem tu vůči surrealistům vyslovil, musím říct, že považuji za zarážející zaslepenost, jak jsou v posledních dvaceti letech v české kultuře přehlíženi a odsouváni na okraj. Analogon je považován bezmála za jakýsi útulek grafomanů, a přitom přináší v každém čísle neobyčejně zajímavé studie a překlady, ústřední téma je pokaždé zachyceno […]
Východ Boženy Správcové
Vypadá to, že Východ Boženy Správcové bude patřit mezi básnické knihy, o kterých se toho v první chvíli příliš nenapíše. Už několik měsíců je na světě – a odpovědí je zatím mlčení. Ve věci Východu, který se dokonce zčásti děje i poblíž Nové Paky, rozhodně nejsem “nezaujatým soudcem”, takže následující text je spíš než cokoliv […]
Takhle se to ještě jednou stanenehneš se ani na kroka uvidíš si na pláž Ze země vydupaná zemětak jako se za útěku přesedláváz nutnosti na nutnost Nepustí tě to dřív než budeš troskadřív než opršíša prskneš Dáš tomu roka další rokČest donosí tvou kůži
Říká hrobník
“Nesčíslný počet mých poddaných neustále roste. Abych to viděl, nepotřebuji žádná sčítání v určených lhůtách.” To byly první věty, které mi včera padly do oka, když jsem asi čtvrt hodiny po vyzvednutí sčítacích formulářů na poště otevřel Lautréamontovy Zpěvy Maldororovy. Odeonské vydání překladu Prokopa Voskovce z roku 1967, str. 67.
Ohněm uchována
„Co si myslíte, mistře, jsem génius i z hlediska ohně?”„Pevně věřím, že jednou budu pálit i tvé knihy,” usmívá se velkomyslně Koniáš a vkládá si do úst další cigaretu, ale sirky už nehledá. „Díky vám grafomanům bude vždycky co pálit! A to je dobře, protože já nesnesu pohled na oheň, který skomírá, vždycky musím přikládat […]