Milan Knížák si jako generální ředitel Národní galerie udělil právo napsat předmluvu ke katalogu soch Ladislava Zívra. Jeho názory jsou mírně řečeno sporné. Jenže Knížák ve svých soudech nedošel až k sochám. Prostě vyslovil politování, že si Zívr špatně zvolil cestu. Že si sám vytvořil klec, ze které se nemohl dostat. Dovolím si namítnout, že v nějaké […]
Rubrika: Blog
Krátce po uveřejnění několika řádků o “unuděné a ufňukané poezii” mi napsal básník Milan Děžinský do vzkazů:“To je dost snadné říci, že se píše unuděná a ufňukaná poezie. Dělá to kdekdo, já radši, když se hledá ta, která tuto definici – aspoň podle mého vkusu – nenaplňuje.” (www.dezinsky.bloguje.cz)S tím samozřejmě souhlasím, a budu se napříště […]
Zemřel Egon Bondy
Zůstává mi záhadou jak mohou mladí básníci v roce 1989 psát pseudosymbolistickou pseudosurrealistickou v každém případě ale unuděnou ufňukanou lyriku Zmizel v téhle zemi všechen talent? Je to skoro přesně deset let, co jsem si tyhle verše Egona Bondyho vypsal z jeho sbírky Dvě léta. Teď, když zemřel (9. dubna 2007 v Bratislavě), se k […]
Drobná vysvětlivka
12. září 2008: Nějak mi stávkuje přidávání nových příspěvků do blogu, a tak podvádím počítač a přidávám nové příspěvky po maskou starých. Je to jen počítač, zřejmě mi na to skočí… Až téměř s levným efektem Několikrát se mi na ten dopis v posledních měsících vybavil, ale hledat jsem ho nešel. Až se mi teď […]
Kopáč jako výzva k dramatizaci
V Týdeníku Rozhlas č. 12/2007 vyšel rozhovor se spisovatelem Pavlem Kosatíkem, který se zabývá kulturními dějinami 20. století, a právě z tohoto pohledu velmi ocenil dobu, v níž teď žijeme, za to, že je „konečně relativně klidná, bez dramat“. Bez politických převratů, poprav, okupací, pracovních táborů, výslechů na policii a všudypřítomných udavačů – takhle asi […]
Něco romantického
Napsal mi 7. března 2007 v 17:42:51 Petr Kofroň:ty vole ty asi nemáš moc času, co?sedni a piša něco romantickéhone ty tvoje modernistické hračičkyněco od srdcenejlépe s dechovkoua ne nějakýho švitrse!vytři se! A já mu 8. března 2007 v 11:34:02 odpovídám:víš, ty kidy romantický,to se dá nacancat vždyckyale modernistický hračičky furt lákaj moje ručičkyi mozkový […]
Demolice jedinečné architektury
Včera jsem náhodou viděl v televizních zprávách chlapíky se sbíječkama, jak začínají demolovat obchodní dům Tesco (bývalý Ještěd) v Liberci. Považuju to za zvrhlost, posvěcenou úředníky dnes už zcela zanedbatelného ex-ministra Jandáka, a proto alespoň formou svého nicotného bločku PROTESTUJI! Ministr je pryč, všichni se mu smějí, pes neštěkne po jeho tajemnících. Ale jejich slovo […]
Co se mnou dělá soudobá hudba?
Co s vámi dělá soudobá hudba? (na podzim roku 2005 jsem odpovídal na anketu ostravského časopisu Protimluv, a protože na odpovědi prozatím není co měnit, nechávám ji tady tak, jak vyšla) Nepřestávám si připomínat, nad čím se nepřestával podivovat John Cage: že totiž většina lidí odchází z koncertu stejně zabedněná, jako na něj přišla. „Skoro nikdo si […]
Okradení o symbol
Vladimír Kokolia zveřejnil na svém blogu trefnou úvahu o posledním možném skandálu v naší kultuře – neváhejte se do ní hned začíst. Mimo jiné tam píše: “Zakazování nacistických symbolů je jejich propagací, jen s opačným znaménkem. A stejně jako mě u komunistů mrzelo, že nám ukradli tu nejhezčí barvu a taky velice pěkný obrazec pěticípé […]
Co s Máchou
Literární časopis Tvar se v čísle 19/2006, které vyšlo ve čtvrtek 16. listopadu, vrací ke Karlu Hynku Máchovi. Sto sedmdesát let od smrti básníka vybídlo redaktory k anketní otázce, co je z Máchy ještě dnes pro koho živé. Zde je přetisk mé odpovědi: Sochař Ladislav Zívr v roce 1942 vytvořil z pálené hlíny Portrét Karla […]