V jiných krajích by si řekli, že jsem asi z jiných krajů. Tady si řeknou, že jsem asi odsud.
Na oslavu udělení Ceny Franze Kafky za rok 2021 Ivanu Vyskočilovi jsem se rozhodl vrátit o jedenáct let nazpět a připomenout rozhovor Přiznávám, že já jsem se radši smál, který jsem s Ivanem Vyskočilem vedl pro revui Souvislosti v návaznosti na téma o Zbyňku Havlíčkovi (číslo 2010/3). “Není divu, že v Dobřanech se zabýval podobně […]
K významným narozeninám filosofa Miroslava Petříčka odesílám do on-line světa jeho text Synoptický obraz podměsíčného světa, který na mou žádost (bez zaváhání a opravdu inspirovaně) napsal přesně před dvaceti lety do první malé monografie Zdeňka Koška. Ten se mezitím závratně proslavil, ale tenkrát o něm ještě skoro nikdo nic nevěděl. A “secvaklo” to mimořádně: kdo […]
Hrozně jsem se za to tenkrát styděl. Všechno mi poslali zpátky: „Vážený soudruhu, děkujeme za příspěvky, které jste zaslal k posouzení. K otištění je bohužel nevyužijeme. Námět povídky je sice zajímavý, špatný není ani způsob zpracování – vše ale v konečné podobě vyznívá velmi nepravděpodobně, až téměř s levným efektem.“ Vedoucí magazínu a kultury východočeského […]
Listopad 89, to pro mě je prst majora Zemana, který na mě před zraky všech varovně ukazuje. Dlouho jsem při té vzpomínce zažíval takovou hanbu, že jsem o ní ani nedokázal mluvit. Bylo to ten týden, kdy se na náměstích scházelo den ode dne víc lidí. Sedl jsem v Nové Pace na autobus, abych se […]
„I já bych bez ní nemohl být, život by byl pro mne příliš těžký a snad k nepřežití. Divně bych skončil. Cítím to nejlépe, když nezazní její povzbuzující smích a rozptýlení v té tíze mého myšlení. Zoufám v nitru nad svojí bezmocností i nad tím, že mně umění nejde tak, jak bych chtěl. Těžko asi […]
27. října 1949 zemřel básník František Halas. K připomínce tohoto výročí sem vkládám část přepisu rozhlasového pořadu Knižní pól, vysílaného na stanici Vltava a přetištěného v revui Souvislosi. “Teprve ve sbírce A co? se František Halas vrátil k tomu, s čím kdysi do české literatury vstupoval, tedy v době, kdy zveřejnil sbírku Kohout plaší smrt. […]
Dovolte mi podělit se s jednou radostí: včera jsme s mým kamarádem z Lipska, básníkem Thomasem Kunstem, probírali, co tak zná v překladech z české poezie. Po vyjmenování Halase, Nezvala, Seiferta a dalších najednou změnil tón hlasu a řekl: “Ale jestli mě nějaká autorka z české literatury opravdu hluboce zasáhla, tak je to Věra Linhartová.” […]
Na pozítří připadá poslední březnový den. Vždycky si vzpomenu na Josefa Kocourka, pro kterého byl 31. březen (v roce 1933) i posledním dnem jeho života. Bylo mu dvacet čtyři a zemřel na tuberkulózu nedlouho po dokončení svého posledního románu Zapadlí vlastenci 1932. Karel Čtveráček o něm natáčí dokumentární film (zatím tedy jen soukromě, protože Česká […]
Otázky mi ovšem kladl gruzínský básník Giorgi Lobžanidze: In welche Richtung sollte die zeitgenössische Poesie Deiner Meinung nach gehen? Ich fürchte mich vor leeren Ritualen, in denen kein innerer Grund – kein lebendiges Herz – mehr ist. Leider sind Autorenlesungen und dichterische Vorstellungen häufig nichts mehr als eine auffällige Vorführung von diesen leeren Ritualen. Eine […]
K dnešním narozeninám Věry Linhartové znovu vracím příspěvek ze 17. dubna 2014: Ta kniha byla úplně průhledná. Viděl jsem to pak na televizním záznamu na vlastní oči: vzal jsem ji do ruky a bylo vidět skrz. A to neviditelné jsem pak navíc ještě předal do další ruky. Tématem rozhovoru byla Věra Linhartová. Autorka, která tak […]