Povodeň Jana Opolského ve spojení zvukově modulovaných bicích Alberta Králička a hlasu Jaromíra Typlta byla poprvé veřejně provedena v Nové Pace 24. ledna 2013 na večeru k uvedení bibliofilské tisku s textem této prózy.
Konečná nahrávka této společné improvizace byla pořízena 20. února 2013 ve studiu Černá kuchyně Ivana Achera v Hrádku nad Nisou. Kromě celkového zvukového designu se Acher v několika místech zapojil i hrou na sampler.
Strhující síla povodně
Ale stačí si dobře přečíst Povodeň, vydanou v roce 1916 ve sbírce krátkých próz Demaskovaní: nepřechází snad Opolského fascinované pozorování ničivé spouště, „slučující nebe a zemi”, až do polohy expresionistického vizionářství?
A co „všecky ty předměty v podobě koňských trupů, hlukem oživená vědra i ony záhadné skupiny věcí, nemajících žádné podobnosti, z jejichž povrchu vyčnívala zlomená ramena a chvosty”? Právě kolem takto vytržených a přeludně shluklých předmětů se přece začaly spřádat nejpřitažlivější příběhy surrealismu.
Nemělo by samozřejmě žádný velký smysl vydávat Opolského za přehlédnutého předchůdce směrů, které mu pak ve skutečnosti zůstaly cizí. Stačí si jen připustit, že jeho básnické obrazy mohou postupem času dokonce získávat na působivosti, a to navzdory dobové patině, která na nich ulpěla.
číst celý text předmluvy
Ilustrace k Povodni: Vojetěch Jirásko (2012)
Související stránky: Jan Opolský – Albert Králiček – Ivan Acher.