L. K.
Probudilo mě něco v páteři.
Propnutí
až nadoraz ke zprolámání,
hrozná bolest, musel jsem z toho prorazit ven:
už ani luk
ani kniha
ani kniha
ani luk
už se to nedalo dál snášet.
Zvednul jsem se,
chvíli tak na posteli v polospánku
dokud se v tom mi nepodařilo rozpoznat.
Luk a kniha?
Luk
se ohýbal a napínal a šlo mu to konečně hladce
bez lámání.
Hřbet knihy
se konečně nerozpadal
a udržel rozevření na kterékoliv stránce.
A bolest se pomalu rozpouštěla,
jak to tak zapadalo do sebe,
za chvíli jsem se mohl položit
a znovu klidně usnout.
Na obratle jsem za celou tu dobu
ani nepomyslel.
Ze sborníku k 90. narozeninám Ludvíka Kundery (2010)