“Nesčíslný počet mých poddaných neustále roste. Abych to viděl, nepotřebuji žádná sčítání v určených lhůtách.”
To byly první věty, které mi včera padly do oka, když jsem asi čtvrt hodiny po vyzvednutí sčítacích formulářů na poště otevřel Lautréamontovy Zpěvy Maldororovy. Odeonské vydání překladu Prokopa Voskovce z roku 1967, str. 67.