Jistý Kopáč napsal v jistém literárním portálu, na který se ani nesluší odkazovat přímým přepojením, komentář k letošní Ortenově ceně. Tón je už sám o sobě nehorázný. Jak jinak.
Ale k tomu si ještě mnozí velmi dobře vzpomínáme, jak jistý Kopáč celá léta seděl skoro ve všech komisích grantů i soutěží a jak tam nepokrytě prosazoval knihy, které zrovna vydali jeho kamarádi, obvykle i s nezbytným “doslovem” od onoho sebe-jistého Kopáče, nebo alespoň s doložkou, že knihu připravil jako “editor”.
Byla to pro českou literaturu léta, která bych se nebál přirovnat k morové ráně.
Teď, když už v tolika komisích (a redakcích) nesedí, protože ho už kdekdo prokoukl, píše články, ve kterých vztekle vyjmenovává jednoho po druhém, kdo v které komisi zrovna sedí, a snaží se prokázat buď jeho nekompetentnost, nebo podujatost.
“Argumenty” nechci vyvracet. Za povšimnutí totiž stojí právě jen ta drzost, že někdo, kdo proslul lobbováním doslova za každou cenu, chce teď letošní Ceně Jiřího Ortena něco vyčítat.
A tak se musím vrátit ke své předloňské odpovědi na anketu Literárních novin a celou ji tady přetisknout, protože v plné míře platí i na rok 2008.
CETERUM AUTEM CENSEO KOPÁČEM DELENDAM ESSE!
Co byste přáli české literatuře v roce 2006?
Jaromír Typlt: Původně jsem chtěl české literatuře popřát, aby v příštím roce zanikly alespoň tři nebo čtyři literární časopisy, a tím se už konečně prolomil stav přesycenosti a nekomunikace, který je v ní zakonzervován už od konce devadesátých let. Menší počet periodik by v každém případě nutil k většímu soustředění – u autorů, redaktorů i u čtenářů. Teď pravá ruka neví, co dělá levá, marnotratně se plýtvá energií, volná plocha stránek se často plní za každou cenu a čtenář, který se v tom nedokáže vyznat, si nakonec radši koupí záživnější čtivo. Kolik let to ještě může takhle trvat? Ale hned jsem si uvědomil, že bych měl české literatuře přát ještě jinou zásadní úlevu: aby z ní nenávratně zmizel Radim Kopáč, a to s celou tou podivnou partou, která se kolem něj spřáhla. A aby to s ním po zásluze skončilo tak, že už by od něj pes kůrku nevzal, protože málokomu se podařilo zavést do tuzemského literárního provozu tolik nesoudnosti a nestoudnosti zároveň! Nebo by ho přinejmenším mohla osvítit myšlenka, že existuje lecjaký byznys, kde by mu jeho protřelost vynášela mnohem víc. To by mu ovšem nejdřív museli úředníci z Ministerstva kultury přestat dělat skvělou živnost z literárních komisí, propagačních tiskovin a internetových stránek. Zklame nás v tomhle i další rok?
Literární noviny 30. 12. 2005 online