Zdeněk Košek, 1991, kresba ve školním sešitu, 15 x 21 cm
Tohle není celý obraz. To je jen drobný výsek z nedohledné mapy, z řetězců řetězovitě se řetězících do všech směrů na tisících pokreslených stránek.
Kdo ví, jestli doteď nestojím v kavárně Malé výstavní síně v Liberci a nezírám v tom prvním úžasu do školních sešitů, které jsem právě otevřel? Zdeněk Košek mi toho dne svými „záznamy počasí“ vstoupil do života tak zásadně, že znám i přesné datum. Bylo to 19. ledna 1999. Teploty se pohybovaly okolo nuly a nad celou střední Evropou se rozprostírala tlaková výše. A mně se v jediném pohledu odkrylo, kam až může člověka strhnout ta stopa, po které mě to tenkrát táhlo.
Už nějaký čas jsem vítal každé drobné zpochybnění pravděpodobného, každé nenápadné znamení, a chtěl jsem se rozšiřovat svoji vnímavost tak, abych mi neunikla žádná souhra, která by mohla stát za pozornost. A teď tu byl najednou prudký pád do stavu mysli, kde už o pozornost volá úplně všechno.
Co se vlastně děje na té mapě, kterou vidíme? Někdy kolem poledního přes ulici Slovenského národního povstání na sídlišti Skřivánek v Ústí nad Labem přeletí hejno patnácti vrabců. A Zdeněk Košek si to zaznamená s takovou vážností, jako by v tom byl vyučen starověkými augury. Protože ta událost zasahuje celou oblast od Palerma až do Tušimic, zrcadlí se ve všech českých řekách, přepočítává se podle všech možných matematických a fyzikálních vzorců, proniká až do kořenů českých, německých nebo latinských slov.
Sešit, ze kterého pochází tato stránka, pokrývá podobné události mezi 29. březnem a 2. dubnem 1991. Bylo to už v samém závěru „úletového období“, do kterého se Zdeněk Košek dostal někdy v roce 1988, kdy začal cítit nesnesitelnou odpovědnost nejen za počasí na planetě Zemi, ale i za všechny živelné katastrofy, politické zvraty, za životy všech lidí. Vždyť jeho dítětem bylo samo Slunce, na mapě červeně zdůrazněný – a skutečně žijící – „syn Přemysl“.
Mimořádné je ale hlavně to, jak svůj psychický stav dokázal zpřehlednit. Zřejmě i díky tomu, že jako vyučený sazeč uměl uspořádávat písmo do sevřených tvarů a jako amatérský nadšenec pro meteorologii se zase naučil zanášet do map i překotné změny počasí. A tak dokázal svoje vlastní rozpoložení přesně zaznamenat i tam, kde se sám ve skutečnosti ztrácel.
Jaromír Typlt, psáno pro Revolver Revui, rubrika Sedm (2017, číslo 108).
Související stránky: Revolver Revue 108.