“Jaromír Typlt se vymezuje proti kolářovskému článku Petra Krále, jeho polemika připomíná kunderovsko-kafkovské dilema, zda je či není etické vydávat juvenilie a dosud nepublikovaná díla bez souhlasu či dokonce proti vůli jejich zesnulého autora.”
Tolik z obsahu Tvaru 15/2010. A zde můj ohlas na studii Petra Krále Raný Kolář čili Mezi tvorbou a grafomanstvím z Tvaru 14/2010:
Zaráží mě, že Petr Král jako kritik i jako básník úplně vynechal skutečnost, která je přitom v případě Rudého havrana zásadní: tato kniha přece nebyla zveřejněna z rozhodnutí Jiřího Koláře, ale z rozhodnutí editorů. Kolář sám o jejím vydání neuvažoval, dokonce by se mu možná i bránil. Očekával bych, že se tu básník postaví na stranu básníka a bude hájit jeho právo na to, aby nebyla posmrtně vydávána díla nezralá, okrajová a zpětně vyřazená, která mu chtě nechtě „kazí jméno“. Král ale naopak s chutí využil příležitosti vykrákat Jiřího Koláře za začátečnické chyby a rozcupovat ho v lektorském posudku opožděném asi o osmdesát let. Ospravedlnil se přitom tím, že i jako juvenilní rukopis je Rudý havran „cenným svědectvím stejně o Kolářově zjevu jako o básnické tvorbě obecně. I o její patologii.“.
číst celé
Tento text vyšel 23. 9. ve Tvaru č. 15/2010
Související stránky: Tvar.