Dnes vyšel v Reflexu (28/08) – na str. 56, věnované výtvarnému umění – krátký “profesní” rozhovůrek v rubrice Jak se má.
A jak se tedy mám?
V těchto dnech se musím pomalu loučit s opravdu mimořádnou výstavou – retrospektivou fotografa Viktora Koláře, kterou jsme uspořádali v nově založené liberecké Galerii U Rytíře. Kdekdo nám říká, že jsme si pro začátek nasadili laťku hodně vysoko. Po koncentrované úvodní výstavě experimentálních fotografických „krajin“ Karla Doška nyní Viktor Kolář ukázal, jak i v té nejobyčejnější každodennosti lidé hrají úplně jinou hru, než si sami myslí.
Co vás nejvíce zaujalo ve vašem oboru?
Moji dlouholetou slabost pro art brut nasytila v dubnu cesta do sbírek v Heidelbergu a Lausanne, určitě to byl nejsilnější zážitek z oboru, jaký jsem za poslední roky měl. Nakoplo mě to i k nové práci s literární a výtvarnou tvorbou „outsiderky“ Hany Fouskové ze Světlé pod Ještědem, jejíž třetí básnická knížka Psice je teď už v korekturách.
Máte i nějaký výraznější mimoumělecký zážitek?
Překvapilo mě, jak rychle vyrazila nová ratolest na malém stromku jinanu dvoulaločného, který jsem si před pár týdny zasadil za plotem v Nové Pace. Doufám, že si někdy budu číst v jeho stínu.
Rubriku Jak se má připravuje Petr Volf. Fotografie: Viktor Kolář, Ostrava 1968.
Přejít: stránky Reflexu – Viktor Kolář – galerie art brut v Lausanne – Hana Fousková