Asi tak před týdnem mi začalo být opravdu zle. Přestal jsem vidět jakékoliv východisko. Kultura v téhle zemi očividně chcípá. Kdekoliv člověk ještě mohl brát sílu, setkává se teď už jenom s únavou, uštvaností a marností, protože z tvůrčích lidí si už jen málokdo může dovolit dělat to, co by měl. Buď bojuje o základní přežití a nesmyslně na to vydává poslední zbytky své energie, nebo už všechno vzdal a prodává se v komerci a reklamě.
Vždyť to už je na stávku! říkal jsem si.
Ale když jsem si to zkusil představit, bylo mi ještě hůř. Když nám ze všech stran dávají najevo, že umění zrovna nepatří k základním potřebám občana tržní společnosti, jak zorganizovat protest, aby nebyl všem jenom k smíchu?
A najednou se v týdeníku A2 dočítám, že jsem nebyl sám, koho přešla trpělivost. Přetiskuji zde nejdůležitější odstavce:
Vyhlašují se kulturní dny neklidu!
Je třeba jednat. Ozvat se. Hlasitěji než kdy dosud. A společně. Nejde o přežití několika pražských divadel. Jde o význam kultury v celé společnosti. Jde o všechna města v České republice. Vy, kdo dnes litujete svého rozhodnutí u voleb, nečekejte na další. Politici mají jednat ve veřejném zájmu, a pokud si jej vysvětlují jako přesouvání peněz ke spřáteleným podnikatelům, k betonářským a stavebním lobby, je nutné zakročit.
V týdnu od 25. do 29. 5. 2008 bude v celé republice kulturní týden neklidu. Připravme se na něj. Ukažme vtipně a inspirativně svým voleným zástupcům, co si myslíme. Požadujme od nich činy, dodržování slibů. Chtějme, aby mysleli na budoucnost všech, a ne jen na svou osobní. Všechno se počítá: symbolické i skutečné stávky, pásky na oděvu, koncerty, shromáždění, výstavy, performance, akce na internetu. Vyjděme do ulic, šiřme petiční archy, nenechme se umlčet nebo utahat. Ukažme politikům, že jsme občané. A svou kulturu neprodáme.
číst celý článek
Dodávám jen to, že tuhle výzvu beru plně za svou. Byl nejvyšší čas.
Kulturní dny neklidu rozhodně proběhnou i na těchto webových stránkách!